Horolezecká abeceda - ilustrace

OSOBNOST: Odešla další z horolezeckých legend - Josef Sekyra


OSOBNOST: Odešla další z horolezeckých legend - Josef Sekyra
13.11.2008 Poslední rozloučení s Josefem Sekyrou, významným badatelem, polárníkem, horolezcem i speleologem - dlouholetým držitelem československého výškového rekordu a prvním Čechem, který stanul na Jižním pólu se koná 20.11. v 11 hodin ve Strašnicích. Josef Sekyra zesnul po dlouhé nemoci v pondělí 10.11.2008 v ranních hodinách.




J. Sekyra při přebírání pamětní plastiky k 30. výročí pobytu prvního Čecha na jižním pólu (foto: archiv www.horosvaz.cz)



Doc. RNDr. Josef Sekyra, CSc. (24. 2. 1928 - 10. 11. 2008)

První Čech (1961) na sedmitisícovce (a dlouholetý držitel československého výškového rekordu), první Čech (1969) na jižním pólu - rodák z Broumovska, vyrůstající na dohled známých pískovcových skalních měst, významný vědec, autor řady publikací i smělých výstupů. Vědec, který se zúčastnil mnoha vědeckých i sportovních expedic do nejodlehlejších oblastí světa – působil v polárních pustinách, na vrcholcích velehor, nejsušších pouštích i v hlubinách nejhlubších propastí.

Josef Sekyra na jižním pólu (foto: archiv J. Sekyry)Josef Sekyra na jižním pólu (foto: archiv J. Sekyry)
Josef Sekera v době své druhé antarktické expedice (foto: archiv J. Sekyry)Josef Sekera v době své druhé antarktické expedice (foto: archiv J. Sekyry)
Jméno Josefa Sekyry je neodmyslitelně spjato s mimořádně úspěšnou generací českých a československých horolezců šedesátých let, kteří působili v nejvyšších světových velehorách. Tuto éru zakončila mimořádná tragédie, smrt celé výpravy předních českých horolezců směřujících na Huascaran při zemětřesení v r. 1970. Této výpravy se se svými přáteli Josef Sekyra nezúčastnil, neboť se léčil z následků jiné expedice. Na kontě má řadu prvovýstupů, z nichž nejhodnotnější jsou nepochybně ty v Antarktidě, kde působil v letech 1966-1967 v rámci sovětské vědecké expedice, a v r. 1969-1970 jako účastník expedice americké – působení s americkými vědci jej rovněž přivedlo na jižní pól, na kterém stanul jako první Čech 26. prosince 1969. O několik dnů později se na pól vrátil přibít zde k dalším podobným alespoň symbolický ukazatel s nápisem „Geologický ústav Praha 15 560 km“. Kromě hor, velehor a arktických pustin působil i v opačném extrému; věnoval se výzkumu pouští severní Afriky a Přední Asie.

Josef Sekyra však zasvětil svůj život vědě. Tento geolog a geomorfolog působil jako vědecký pracovník Ústředního ústavu geologického (stávající Geologické služby ČR) a pedagog na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Pracoval především ve velehorských a aridních oblastech, a zabýval se zejména mechanickým zvětráváním hornin. Jeho zájem o kryogeologii a hlavně působení extrémních teplot jej vlastně přivedlo do největších světových pustin, v nichž nashromáždil zcela unikátní sbírku, která minimálně v Evropě nemá obdoby. Sekyrova bibliografie obsahuje více než stovku položek, je autorem řady vědeckých publikací a několika populárně naučných knih. Byl rovněž držitelem řady ocenění a členem vědeckých, často mezinárodních institucí.

Tomáš Frank



V horách a oázách Antarktidy, Academia, Praha 1970 (repro: www.horolezeckaabeceda.cz)V horách a oázách Antarktidy, Academia, Praha 1970 (repro: HA)
Velehorský kras Bělských Tater, Nakladatelství československé akademie věd, Praha 1954 (repro: www.horolezeckaabeceda.cz)Velehorský kras Bělských Tater, Nakladatelství československé akademie věd, Praha 1954 (repro: HA)
Zeměpis velehor, Academia, Praha 1969 (repro: www.horolezeckaabeceda.cz)Zeměpis velehor, Academia, Praha 1969 (repro: HA)

Horolezecký svaz; medailon k osmdesátinám

Horolezecký svaz; medailon čestného člena ČHS

National Geographic; rozhovor s J. Sekyrou

Týden; rozhovor s J. Sekyrou

Hospodářské noviny; medailon k osmdesátinám

Finanční noviny; medailon k osmdesátinám

MŽP ČR; zpráva o smrti J. Sekyry

Vláda ČR; zpráva o smrti J. Sekyry

Horyinfo.cz; zpráva o smrti J. Sekyry